Studium v zahraničí

Po zkušenosti z několika studentských výměn na gymnáziu, které mě naprosto nadchly, jsem toho chtěla zažít a zkusit víc. Byla jsem rozhodnutá.

A protože je toho všeho hrozně moc, začnu spíše zevrubněji a k jednotlivým tématům se postupně znovu vrátím v dalších článcích. A proč to všechno píšu? Chtěla bych se podělit o informace a zkušenosti, za které bych tehdy byla ráda a také chci ukázat, že to vlastně není tak složité jak by se mohlo zdát.

Kde je možné studovat zdarma?

Tohle byl první důležitý bod. Nemáme ropný vrt, adeptka na skvělé stipendium také nejsem a zadlužit se ještě než mi bude 20 jsem nechtěla. Hledala jsem, ve kterých státech EU je studium zdarma. Původně jsem uvažovala o Skotsku, Švédsku nebo Dánsku. Tam lze studovat v Angličtině, nakonec jsem ale začala zvažovat studium v Německy mluvící zemi, protože jsem se chtěla zdokonalit v druhém jazyce.
Celé to hledání stálo spoustu sil a času, takže stojí za to začít dřív, i když tedy většina přihlášek se podává později než v Čechách.
Původně jsem chtěla do Německa, ale v každé spolkové zemi platí jiná pravidla, co se studijních poplatků týče, takže jsem hledání vzdala a začala zkoumat možnosti v Rakousku, kde jak se ukázalo, byla celá situace mnohem přehlednější a velmi jednodušší na zařizování.

Přijímačky a spol.

Chtěla jsem na ekonomku (WU Wien). Byla jsem se podívat na dni otevřených dveří a protože se mi škola moc líbila, začala jsem s přípravu na zkoušky. Spojila jsem s ní moji závěrečnou maturitní prací - překlad textu - jednoho z podkladů k příjímací zkoušce, čímž jsem se rovnou naučila praktickou slovní zásobu.
Mezitím jsem začala zvažovat studium na technické univerzitě, obor finanční informatik, jako druhou možnost, ze které se ale nakonec stala první. Tady jsem přijímačky dělat nemusela. Psala jsem motivační dopis a nakonec mě čekal pohovor, ale spíš to bylo takové malé seznámení s profesory, kteří se snažily vystrašit pochybující.
Po změně v přijímacím řízení od roku 2017 se už zkoušky dělají, jsou ale poměrně jednoduché a spíš jde o to ukázat, že máte zájem a že jste ochotni pro to něco málo udělat.

Začátky v cizím jazyce

V době, kdy jsem se stěhovala do Vídně jsem měla z Němčiny odmaturováno, což jak se ukázalo, bylo částečně mimo. Najednou jsem se stále dokola setkávala s pojmy (hlavně v matematice). Takové jazykové pexeso - který pojem označuje co z toho, co je na tabuli?
Na druhou stranu jsem v tom nebyla sama, spousta studentů ze všech koutů Evropy měla stejný problém a vzájemně jsme si pomáhali.
Byla jsem rozhodnutá poznat nové lidi, takže jsem se na přednášce vždy posadila někam jinam a dala se do řeči se svými sousedy. Tímhle způsobem poznala mnoho lidí- A také jsem našla pár skvělých kamarádů. Protože to není divné jen prvních pár týdnů, musíte prostě překonat ostych a zkusit to.
První tři měsíce byly nejtěžší. Téměř všechen volný čas jsem trávila v knihovně abych stíhala držet krok. Styděla jsem se přihlásit a zeptat se, když jsem něčemu nerozuměla. Trochu mi pomohl online mentoring - možnost napsat dotaz, který zodpověděl někdo ze starších studentů.
Ale postupně mě poslech přednášek stál mnohem méně sil a svět byl najednou veselejší, i když tedy mluvit v cizím jazyce před rodilými mluvčími je pro mě i dnes těžké, stejně jako telefonování. Stále mám na čem pracovat.

No comments:

Post a Comment

Instagram