Something new

2.2.2018
Hey, welcome. :)
I'm writing this while sitting on a bus from Vienna to Brno, awaiting a new adventure on my Erasmus and the way there. I'm feeling really excited about the upcoming days and weeks. I started this diary because I don't want to forget my memories of this special semester and the little everyday things which are going to fade first. 
I am also a bit lazy (or trying to be effective), so I want to write everything just once and share it with my friends and family who asked for sending pictures.

I whished to travel like this for a long time. I hate luggage on wheels. The noise it makes drives me crazy.So I decided to travel only with a 40 l backpack on my back and smaller one on the front, just the important things. I tried to downsize all my stuff during the last year when I started reading about minimalism, but it didn't went as fast as expected. At least I made some progress. :)
When I packed everything, I had in my dorm room, the car trunk was full and it wasn't even everything I had there.

I was living out of my backpack during the following week. It felt like I don't have almost anything. Haha. It looks very different when I have to carry this "almost anything" now. I hope I'll find some left luggage office in Budapest. (EDIT: I made the city walk with all my luggage.)

A new thing I will try this week: Couchsurfing
I wanted to do more Couchsurfing as soon as possible. I tried it once before, but only in the Czech Republic, so I wanted to move on the next level and organized two nights in Budapest. Let's see how it works. 



Ahoj, vítej. :)
Píšu tohle v autobuse z Vídně do Brna, který jsem jako obvykle stihla jen tak tak. Plná očekávání nového dobrodružství na mém Erasmu a cestě tam.
Začala jsem psát tenhle deník, protože nechci zapomenout žádné vzpomínky z tohohle speciálního semestru, včetně každodenních maličkostí, které z pamětí zmizí jako první a hlavně se o ne chci podělit s rodinou a kamarády, a všemi ostatními, které to zajímá.


Už dlouho jsem si přála vyrazit na takovou cestu. Jen tak s batohem a málo plány. Nesnáším kufry na kolečkách i když se me kde kdo snažil přesvědčit, že jsou lepší. Hrozne me rozčiluje kravál tech koleček a necítím u toho tu svobodu jako s batohem.

Poslední rok, kdy jsem objevila knihy, filmy a videa o minimalismu jsem se snažila zmenšit počet věcí, které mám. Sice to nešlo tak rychle a v takové míre, jak bych si přála, ale i malý pokrok je fajn. Když jsem zabalila batoh a vše ostatní co v mém malém pokoji na koleji zbylo, byl toho plný kufr auta. Až hrůza, zarovnaný po strop, že se nedaly otevřít zadní dveře. (Jinak by se to vysypalo, žejo.)

Během následujícího týdne jsem žila z mého batohu a spala ve spacáku. Připadalo mi, že v pokoji není téměř nic. Haha. Celá situace se začala jevit velmi odlišně, když jsem si tohle téměř nic naložila na záda (a břicho a zbytek vzala do ruky).

Doufám, že v Budapešti najdu nějakou úschovnu zavazadel. (EDIT: Udělala jsem procházku se všemi zavazadly, které se mi mezitím podařilo zredukovat na batoh na záda a na břicho)

Nová věc, kterou budu vyzkoušet tento týden: Couchsurfing

Naposledy jsem zkoušela Couchsurfingu před rokem a pul v Brně. U moc milé paní s dítětem, které mi hned začalo říkat teto. Byl to skvělý zážitek, a tak jsem se chtěla posunout na dál a přespat takhle v cizině. Tak uvidíme, jsem zvědavá





No comments:

Post a Comment

Instagram