Five Months in Thessaloniki | 3


Time passed quickly, and the end of my stay is here, but I am not sad. I am looking forward to see my family and friends back home again a lot. Something great came to it's end, but new opportunities await.

I didn't get used to...
the amount of plastic being thrown away. These all coffee to go cups and straws, plastic bags... It was sometimes difficult to convince the market sellers, that I REALLY DON'T WANT the bag. I was telling them in Greek, I came with my own bags... sometimes nothing helped. On the other hand, using a reusable coffee cup, was easy and few times I also got a discount.

The Greek day rhythm. Having dinner after 9 is still too late for me.

The heat was simply too much for me, especially end of May and June were crazy. When it never gets colder. Even during the night. Still 33 degrees.

View from one taverna, where we stopped with our driver for a frape before going to Limenas in Thassos.

 I will miss... 

the Erasmus attitude of openess and always being ready for an adventure or a small trip.

tavernas, where you order meals together and share with friends. It's so much more fun and it brings you closer, than when everyone orders his own meal.

the Greek nature, with it's many different faces. Going from the seaside to mount Olympus, you can see so much in just one or two days.

cherries, strawberries, peaches, tomatoes... I never ate so much of them. And they were delicious and cheap. Once I went to the market and just after coming home, I had to go again, because I ate almost all of the cherries for the intended cake on the way.

and last, but not least - pizza Chris, that one cheap, but always freshly made and delicious pizza few streets from my flat.

Finally hitchhiked a pickup in Crete! Actually these people in the going with us did it and we just asked if we can join. 

 I learned... 
how to speak Greek πολύ λίγο [poly ligo], which means very little. It is a very hard language for me.  But I still tried to speak only Greek while shopping on the market.

how to cook on a camping cooker and build, both in the dark.

how much water I should carry when going for an intense hike in the middle of nowhere. This was a bit painfully gained knowledge.

how great minimalism is, again. I arrived with 13kg luggage, now after buying just one thermocup,  sandals and t-shirt, I am leaving with even less stuff. I donated some pieces, something broke. And packing for weekend trips was just so easy, so as cleaning, dressing up (less options) and doing the laundry.

how little you need to travel. Some of our trips were done under one euro. We just bought some bread in the morning and hit the road with some cardboard signs and thick marker. Sometimes without. Thumg up!

that distance is such a subjective figure. If someone would tell me just half year ago: "Hey, let's go to Istabul, it`s just 9 hours on a bus, we can travel over night!" I would think that it's crazy. Here my mindset changed, to use every weekend, to visit and see something new.

Waiting for the flight back from Cyprus. Watching sunset and planes.

 What I want to learn... 
how to ride a scooter, as it showed to be very useful for travelling around islands.



Pět měsíců v Soluni 

Čas utekl jako voda, konec semestru je za dveřmi, ale nejsem smutná. Moc se těším, až se zase uvidím s rodinou a kamarády doma. Něco skvělého skončilo, ale nové příležitosti čekají.


 Nezvykla jsem si na... 
neuvěřitelné množství vyhazovaného plastu. Všechny ty kelímky na kafe, brčka, plastové pytlíky a tašky... a nic se netřídí. A přesvědčit prodejce na trzích bylo někdy opravdu těžko. Řecky jsem prosila, že nechci tašku, a ukázala svojí. Někdy nic nepomohlo, a dostala jsem to do druhé tašky. Na druhou stranu, termo hrnek na kávu se ukázal jako skvělá investice. Nikdo s ním neměl problém a několikrát mě dokonce pochávlili a dali slevu.

řecký denní režim. Vstávat pozdě, a večeře po 9 hodině, ani po půl roce není nic pro mě.

horko, které na mě začínalo být na konci května už příliš. A nikdy se neochladí. Ani v noci. Stále 33 stupňů.

Olympus

 Bude mi chybět... 
erasmácký stav mysli, můj i lidí okolo. Očekávání dobrodružství, spontánnost a chuť vyrazit na výlet nebo se pustit do nečeho bláznivého. Jen tak.

řecká kuchyně a taverny, kde jsme si dohromady objednali spoustu různých chodů a dělili se o ně.

místní příroda, která má tolik růných tváří. Cestou od moře na Olymp člověk vidí tolik proměn, během dne či dvou.

třešně, jahody, broskve, rajčata... nikdy jsem jich snad nesnědla tolik. A byly vyníkající a levné. Jednou jsem šla na trh, a jen co jsem dorazila domů, musela jsem jít zpět, protože jsem cestou snědla skoro všechny třešně, ze kterých jsem chtěla upéct koláč. Stane se.

a nakonec, pizza Chriss, pár ulic od bytu, na rohu u Rotondy. Skvělá pizza, vždycky čerstvá, za pár peněz. S olivami, paprikou, houbami a fetou.

Sunset mood on Samothraki Island
 Naučila jsem se... 
něco málo z řečtiny. Μιλάω ελληνικά πολύ λίγο. miláo eliniká poli lígo, znamená mluvím velmi málo řecky. 

jak vařit na kempovacím vařiči značky VAR a stavět stan a to i po tmě.

kolik vody si vzít sebou na náročnou tůru uprostřed pustiny. Tohle byla trochu bolestně nabytá zkušenost.

jak skvělý minimalismus je. Přijela jsem s třináctikilovým batohem, a během jednoho semestru mi přibyl pouze termo hrnek, sportovní tričko a jedny velmi skladné sandály. Odjíždím dokonce s méně věcmi. Něco jsem darovala, něco se rozpadlo. A rychlé balení na výlety, plánované i neplánované bylo o tolik snazší. Stejně tak, jako vymýšlet, co si vezmu na sebe, uklízení a praní.

jak snadné může být cestování. Některé výlety jsme podnikly pod euro. Ráno koupit sezamové kroužky za pár centů a pak vyrazili s cedulemi a fixou k silnici, a jelo se. Někdy i bez cedule, Palec nahoru.

jak neskutečně subjektivní je vnímání vzdálenosti. Kdyby mi před půl rokem někdo řekl: "Hej, pojedeme do Istanbulu, jede tam bus přes noc, jenom 9 hodin a stojí jen 20 euro!" Totální šílenost, vždyť je to tak daleko. Ale tady to nebylo daleko. Tady jsem chtěla každou volnou chvíli využít k cestování a poznávání.

Too many stray dogs on the beach looking for food.
 Chci se naučit... 
jezdit na skútru, protože je to skvělý a levný způsob jak projet ostrov. Myslím, že se to bude hodit. 

No comments:

Post a Comment

Instagram